Amonit, cestou duše a srdce.


Jak si přivolat skvělý vztah

14.05.2015 08:38

Proč chceme partnerství? Co pro nás znamená?  Zamysleli jste se někdy nad tím, co pro vás váš partner znamená? 

Doplňuje něco co nemáte? Má vás učinit šťastným? 

Ano mnohdy odpovídáme ano... cítím se s partnerem šťastnější, veselejší a radostnější, líbí se mi život sdílet. 

To je v pořádku, ale položte si ještě dopředu jednu otázku. Jste celiství a radostní i bez parnera? Můžete se cítít kompletní sami se sebou? Cítíte radost jen tak, skrze sebe? Dokážete jet na dovolenou, jít ven na kolo či jen tak do kavárny sami se sebou? Víte co máte sám/a rád/a? 

Hledáte nový vztah protože vám pomůže? Protože bude podmínkou cítit se lépe? Nebo se už sama cítím tak v souladu, že mi tento vztah, který se mi v životě objevil, může vše jen znásobit a zhmotnit na základě mého vlastního souladu se sebou? 

 

Vyplňuji tímto vztahemprázdnotu nebo žádná prázdnota není? Mnoho lidí si přeje nový vztah jako podmínku k tomu aby se cítili šťastně. A v tom je ten problém, to je kámen úrazu. Pokud si přejete partera proto, aby tohle všechno přinesl, aby to doplnil, vyžadujete aby se choval  tak, jak potřebujete abyste se cítili jak chcete. (Složitá věta, ale pokud si ji přěčtete a nacítíte znovu- uvnitř tomu porozumíte.)  To je ale neuskutečnitelná podmínka, kterou po něm žádáte. Chcete aby vás učinil celistvým a to způsobem, který znáte jen vy. To je nemožné! Nikdo vás neučiní šťastným, než vy sám.  Vnitřně mu říkáte, potřebuji tě abys mne učinil celistvým, abys zde byl stále pro mne a abys mne nezklamal. Pro mé šťěstí by to mělo vypadat tak a tak...a to v této chvíli. V jiném okamžiku a nebo za pár letto bude mět vypadatat zase jinak. Tohle pro vás nemůže nikdo udělat. Nikdo to nemůe takto zařídit! A přesto většina lidí chce aby vaše partner/ka dělala za vás to či ono. Chvilku to funguje, ale ne moc dlouho. Na začátku vztahu. Tam si oba dobře rozumíme, shodneme se. taky jsme oba vedeni toutéž touhou, být spolu, dotákat se, slyšet komplimenty. Pak tvoříme - bydlení, rodíme děti a najednou... je konec. něco chybí. To předtím, již nemůže vyplnit celý prostor vztahu. Nevyplňovalo to ani na začátku, ale naše pozornost byla jinde a v té chvíli to stačilo. Nastala doba, kdy je toto velmi zjevné. Už nemůžeme zůstávat ve vztazích, které nejsou založené na poznávání sebe sama, na radosti sám ze sebe. 

Proto se lidé přesouvají z jednoho vztahu do druhého. A pak znovu. A znovu a zas a zase. Na začátku ve funguje báječně. Změna a energii, kterou nese ten druhý je nová a naše inspirace z ní nás opájí. Dostáváme nové podněty, cítíme novou svobodu a svou zamilovanost a to nám stačí. 

 

 

Vztah o kterém mluvím, není vztahem k druhé osobě, ale vztahem k sobě samému. O momentu, kdy jste v nějaké míře celiství a vědomí si sebe sama (Samozřejmě stále ve vývoji) a nabízíte sebe partnerovi v celistvosti a ne svou závislost.

 

Co to je ta zamilovanost? Jak souvisí s tím druhým člověkem?

Zamilovanost z nás dělá velkého, soběstačného jedince plného nadšení, radosti a velké energie. Nemusíme tolik spát, nemusíme tolik jíst, někdy nejíme skoro vůbec. Naše energie velmi naroste, máme radost, nápady a velkou odvahu a nespoutanost. A tohle vše podsouváme jako zásluhu druhé osobě. Sami se učiníme závislí na druhé osobě. Vnímáme, že to ona nás učinila šťastným, když řekla, že jsme krásní, milí a příjemní. 

Cožpak toto jste o sobě nevěděli? Nebo je to jinak?  Možná vám to nikdo něříkal a nebo jen již douho ne a pak slyšet to je jako balzám pro vaše uši. Ale aby se i srdce naplnilo tímto pocitem, musíte to vědět o sobě sám. Jakmile to vím, nepotřebuji čekat na projevy citu, ale mohu je sama projevit bez pocitu a obav, zda mě druhý vrátí mou investovanou energii.

Pokud si vztahem chcete vyplnit práznotu, nehledejte ho! Nehledejte ho tak dlouho, pokud nebude vaše nádoba plná.

 

Pokud vám někdo řekne: Potřebuji tě...! Utečte.

Pokud vám někdo řekne: Nemohu bez tebe žít...! S vřískotem uskočte stranou.

Pokud vám někdo řekne: Před tebou jsme nebyl ničím! Prchněte!

 

ALE

 Pokud vám někdo řekne: Líbíte se mi, mám skvělý den a rád vás oslovím! 

 pak možná z toho něco bude:)

Pokud vám někdo řekne: Moc se mi líbíš - uvidíme jestli nám to spolu půjde.... řekněte ano a zkuste to.

 

Cítíte ten rozdíl?

 

 

krásný život Monika

 

—————

Zpět