Svatební rituál

Svatební rituál není to stejné jako obřad na radnici. Samozřejmě, že ne. Ale o co tady jde - proč svatební rituál...

"...naši mladí se dneska berou."  Neberou se - dávají se jeden druhému. 

Odevzdávají se a děkují minulosti za vše co je naučila, čím si prošli a díky čemuž tu stojí nyní plni svého osobního bohatství a své zkušenosti. Děkují svým rodům a svým rodičům na jejichž vrcholu teď stojí a na prahu nové rodiny a nového společenství. Nikdy naše rodiče nepřestaneme milovat, ale dnešním dnem vzniká něco nového. Žádáme rodiče, aby požehnali naší společné cestě a volně nás na ní doprovázeli svou láskou.

Děkují přítomnému okamžiku a z něho vycházejí na společnou cestu, ketrou chtějí mít společnou - pokud si to ten druhý přeje. "Děkuji ti, že se mnou chceš být, děkuji ti, že mohu být s tebou, děkuji, že se naše přání a volby potkaly." 

Nikoho neudržíte, pokud s vámi jeho srdce nechce být. Nemůžete si svatební slib brát jako alibi, abyste mohli člověka vlastnit. Pak jste nepochopili krásu vztahu a jeho poselství a velikost v tom, že oba chceme.  Oba dáváme na společný oltář našeho manželství to nejlepší ze sebe - a tak to bude i nadále. Co je mně dělá radost je přínosem partnerství. Manželství není klec, manželství není kolotoč povinností a majetku...

Při rituální svatbě připouštíme vývoj a žehnáme mu a víme, že společně jít je tak krásné. Jsme si ale vědomi toho, že se mohou cesty rozdělit - je-li nalněno co mělo být. Je-li požehnáno společnému bytí, srdce spolu rostou a radují se.

Rituální obřad je velmi silný moment, hluboký, krásný a radostný. Vaše pozornost vašim přáním a důvodům k partnerství v páru je zde mnohem silnější. Podpora vašich přátel a ukázka toho ak to chceme mýt svým rodičům zprostředkuje mnohé.

 Cítím se velmi šťastná a hluboce děkuji kdykoli mohu být přítomna tomuto momentu. Děkuji za vaši důvěru a přeji všem párům moudrou, krásnou, šťastnou a požehnanou cestu životem a to 

s láskou a pro lásku 

Monika